Jak nabíráme na váze
Jak nabíráme na váze
Naše váha je odrazem toho, co a kolik jíme
Po dosažení dospělosti má tělo člověka tendenci uchovávat energii na horší časy. Jinými slovy, vytváří si zásoby energie pro chvíle, kdy by mohlo být hůře. Zásobárnou energie je svalový a jaterní glykogen a tuky. Zásoba glykogenu je u dospělého člověka přibližně konstantní a významně se nezvyšuje ani při dalším přibývání na váze. Pokud však tělo přijímá potravou více energie, než vydává při své činnosti, ukládá tento rozdíl především do tukových zásob.
Nejprve se tvoří glykogen
Pokud při nějaké předchozí aktivitě organismu došlo k odbourávání glykogenu, nejprve se tělo snaží tyto zásoby doplnit. Přednostně tvoří svalový glykogen. Je to logické, svalový glykogen je energetická rezerva pro náhlý výdej, například pro nárazovou vysokou fyzickou práci. Jen s malým zpožděním tvoří jaterní glykogen. Přibližně v době, kdy se téměř doplní spotřebované zásoby glykogenu , dochází k aktivizaci procesů vedoucích k ukládání tuků.
Zásobní tuk se ukládá ve specializovaných tukových buňkách
Pokud stravou přivádíme do těla nadbytek energie, tělo vyrábí mastné kyseliny, které z krevního řečiště vychytávají tukové buňky, vytváří tuk a ukládají jej v tukových vakuolách ve formě tukových kapének. Tukové buňky mají neuvěřitelnou schopnost přežití a to i v případě, že jsou jejich vakuoly dlouhodobě prakticky prázdné. S určitou nadsázkou lze říci, že jednou vytvořené tukové buňky s největší pravděpodobností z těla již nikdy nedostaneme. Pokud ano, pak jen za cenu velkého odříkání a obrovské sebekázně.
Literatura uvádí, že i v případě úplného vyprázdnění vakuol jsou tyto buňky schopny bez problému přežít i několik let. Jakmile se však v krvi objeví jen trošku zvýšený obsah tuku (po jídle obsahujícím tuky), okamžitě tento tuk vychytávají a ukládají do vakuol. Od tohoto okamžiku se buňka úplně regeneruje do své původní aktivity. Jedinou cestou, jak jejich aktivitu přibrzdit a významněji omezit, je dlouhodobě omezit příjem tuků v potravě. Buňky sice nezaniknou, ale výrazně omezí počet svých tukových vakuol, tudíž budou schopny uložit méně tuku. Pokud je však navozen stav, kdy během 3 až 4 dnů je stabilně zvýšený obsah mastných kyselin v krvi, začnou buňky vytvářet další tukové vakuoly a jsou připraveny absorbovat více tuku do svého těla. Navíc se stimuluje jejich množení. V konečném důsledku narůstá tuková tkáň.
Přednostně dochází k obnovení tukových zásob ve svalech, které však nejsou tím hlavním prostorem, kde se zásobní tuk ukládá. Následně se vytváří tuková tkáň kolem vnitřních orgánů, zejména v oblasti břicha. Částečně se také zaplňují buňky v podkožní tukové tkáni, ale tento proces není zpočátku tak intenzivní. Proto přibývání na váze většina lidí zaznamená nejprve na narůstajícím břichu. Teprve ve chvíli, kdy je břišní prostor zaplněn, dochází ke stimulaci ukládání tuku v podkožních částech těla. Přednostně se zvětšuje tuková tkáň v místech většího prokrvení a to je významně ovlivněno pohybovou aktivitou daného člověka. Proto v některých případech může dojít k situaci, kdy člověk zatěžuje například cvičením určité části těla a ukončením této zátěžové činnosti začne na těchto místech nabírat.
Nejprve se spaluje vnitřní tuk
Při požadavku na dodávku energie se nejprve spalují tukové zásoby ve svalech a následně tukové zásoby z břišní oblasti (zásoby kolem vnitřních orgánů, jako jsou játra, střeva a podobně). Teprve po snížení tukových zásob kolem střev začne být postupně spalován tuk z podkožních vrstev.