vzor - Podnikatelský záměr
Business plán aneb podnikatelský záměr je ucelený materiál sloužící k popisu projektu pro potencionálního investora. Podnikatelský záměr je velice důležitou součástí procesu komunikace s investorem a často je to první impulz k bližšímu posouzení vhodnosti investiční příležitosti nebo k samotnému zainvestování. Z těchto důvodů by podnikatelský záměr měl být zpracován pečlivě, stručně, jasně, strukturovaně a výstižně. Tvůrcům podnikatelských záměrů doporučujeme, aby při vytváření záměru přemýšleli nad tím, co bude chtít investor slyšet a aby se pokusili vžít do situace, kdy oni sami by do takového projektu měli investovat. Níže uvedený vzor má sloužit jako základní kostra záměru; je samozřejmé, že se výsledná podoba může značně lišit v závislosti na typu projektu a jiných okolnostech. Rozhodně jej tedy neberte jako nějaké dogma, a to včetně pořadí jednotlivých částí.
* Nemáte-li zpracovaný podnikatelský záměr nebo potřebujete konzultaci, můžete využít našich služeb InvestClub Analysis.
Business plán aneb podnikatelský záměr je ucelený materiál sloužící k popisu projektu pro potencionálního investora. Podnikatelský záměr je velice důležitou součástí procesu komunikace s investorem a často je to první impulz k bližšímu posouzení vhodnosti investiční příležitosti nebo k samotnému zainvestování. Z těchto důvodů by podnikatelský záměr měl být zpracován pečlivě, stručně, jasně, strukturovaně a výstižně.Tvůrcům podnikatelských záměrů doporučujeme, aby při vytváření záměru přemýšleli nad tím, co bude chtít investor slyšet a aby se pokusili vžít do situace, kdy oni sami by do takového projektu měli investovat. Níže uvedený vzor má sloužit jako základní kostra záměru; je samozřejmé, že se výsledná podoba může značně lišit v závislosti na typu projektu a jiných okolnostech. Rozhodně jej tedy neberte jako nějaké dogma, a to včetně pořadí jednotlivých částí.
1. Představení firmy, projektu; úvod
-
název firmy
-
klíčové osoby, zakladatelé
-
založení (kdy, stručně příprava, důvod, proč se tvůrce rozhodl toto realizovat
Úvod má sloužit k základnímu, velice stručnému popisu projektu (o co vlastně vůbec jde). Vhodné zmínit klíčové osoby (zakladatele projektu) a krátký příběh – proč se vůbec tvůrce rozhodl se projektem zabývat.
2. Technický popis projektu/produktu
-
právní forma projektu
-
lokalita
-
technické informace
-
použité technologie, know-how
-
právní ošetření, legislativa, patenty...
-
způsob fungování projektu a generování zisku
Následuje konkretizace projektu – v případě, že firma prodává nějaký produkt, je vhodné jej zde detailně a pragmaticky rozepsat. Stejným způsobem je dobré popsat použité know-how při výrobě, vývoji, prodeji... Tento bod slouží k detailnímu popisu toho, jak vůbec bude firma pracovat, jak bude generovat peníze, na čem vlastně „stojí“, proto se nebojte tento bod rozepsat opravdu podrobně. Uvědomte si, že pro investora může být oblast Vašeho projektu zcela nová a neznámá a že se v takovém případě bude potřebovat v dané problematice zorientovat. Do tohoto bodu doporučujeme zahrnout i právní formu projektu (s.r.o., a.s., smluvní spolupráce...). Velice důležitou součástí je popis právního ošetření projektu (notářské zápisy, patentové ochrany, ochranné známky, výhradní či nevypověditelné smlouvy s odběrateli/dodavateli...) V případě, že je právní ošetření obsáhlejší, doporučujeme jej sloučit s právní analýzou dané oblasti (z následujícího bodu) a vytvořit samostatný bod „Legislativa a právní záležitosti projektu“.
3. Analýza odvětví, konkurence
-
historie odvětví
-
regulace, právní prostředí
-
struktura podnikaní v daném odvětní, jednotlivé možnosti využití příležitostí
-
klíčoví hráči, jejich krátký popis
Analýza odvětví a konkurence plynule navazuje na předchozí bod. Pokud nemáme projekt, který je vyloženě určený pro investora zkušeného v dané oblasti (má potřebné znalosti, odbornost a zkušenosti), předpokládáme, že investor odvětví nezná a proto mu jej detailně popíšeme. Začneme historií odvětví, poté přejdeme k informaci, jakými způsoby lze dané prostředí podnikatelsky využít a jak ho budete chtít využít Vy osobně.Dále popíšeme právní protředí oblasti (limity, restrikce, regulace ze strany státu, EU či jiných kompetentních autorit, případně i dotační politika a podmínky). Velice důležitá je analýza konkurence – jak dlouho a jakým způsobem funguje, jak trh využívá, v čem má výhody a v čem naopak nedostatky. Z konkurentů vybereme pár klíčových hráčů, na které se zaměříme a detailněji popíšeme. V krátkosti uvedeme, co brání vstupu nových konkurentů na trh nebo naopak co je na něj láká.
4. SWOT analýza aneb Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats + eliminace rizik
SWOT analýza je důležitým marketingovým materiálem, který uceleně shrnuje a doplňuje analýzu odvětví a zaměřuje se i na prvky uvnitř společnosti/projektu.
Strengths = silné stránky (interní)
Vlastnosti, kterými může projekt/firma efektivně konkurovat a které jí pomáhají obstát (např. předchozí zkušenosti managentu z dané oblasti, přátelské vztahy s dodavateli, nízké náklady na zaměstnance...)
Weaknesses = slabé stránky (interní)
Vlastnosti, které oslabují pozici projektu a o kterých by investor měl vědět (např. personál bez předchozí praxe, neznámá značka...)
Opportunities = příležitosti (spíše externí)
Podmínky, které zvyšují atraktivnost investice (např. prudký růst poptávky po podobných produktech v posledních letech, návrhy zákonů na povinné vybavování vyráběným produktem...)
Threats = hrozby (spíše externí)
Zde uvádíme nejdůležitější hrozby, které mohou negativně ovlivnit rentabilitu investice (např. návrh zákona na regulaci daného odvětví, riziko dovozu padělků výrobku z Číny...)
Mimo uvedené body je vhodné uvést i návrhy řešení jednotlivých negativních vlastností projektu (slabých stránek a eliminace hrozeb).
5. Cíle, vize, poslání
Cíle:
-
krátkodobé (cca rok)
-
střednědobé (do 3 let)
-
dlouhodobé (3 roky a déle)
-
jak cílů dosáhneme
-
co k tomu bude potřeba
-
co už se povedlo a provedlo
-
vize, poslání projektu
Při zahájení/rozvoji podnikání je vždy potřeba mít jasno v tom, čeho chceme dosáhnout, jak se k tomu dostaneme a co k tomu bude potřeba. Využijeme rozdělení do 3 základních skupin podle časového horizontu, v kterém se dané cíle mají realizovat. Dále rozepíšeme, jaké cíle už se podařilo splnit popř. jaké kroky s jakým úspěchem se provedly pro splnění některého z cílů.
Určitě nezapomínáme na vizi a poslání projektu. Tyto charakteristiky by měly mít povahu sdělení, že máme i jiný cíl než maximální zisk a vydělávání peněz. Např. (Firma PropertyManag má za cíl svým zákazníkům poskytovat nadstandardní a komplexní služby v oblasti správy, údržby, provozování a pronajímání jejich nemovitostí v turistických oblastech.a zvyšovat atraktivitu těchto investic pro nové zákazníky v regionu)
Vzorové cíle:
-
krátkodobý: vyškolit 60% zaměstnanců na práci s novým softwarem v průběhu 2 měsíců; využijeme služeb externí firmy, počítáme s rozpočtem cca 100t na honoráře pro lektory
-
střednědobý: rozšířit podnikovou klientelu v oblasti Moravy o 40% v horizontu 18 měsíců; počítáme s náborem 3 nových obchodních zástupců, kalkulujeme s nákladem 1,3M na mzdách
-
dlouhodobý: prodat firmu za 120M Kč v horizontu 4 let, bude potřeba zvýšit obrat o 37% a nalézt vhodného kupce
6. Vztah k investorovi
-
co od investora požadujeme
-
co mu za to nabízíme
-
jakým způsobem navrhujeme s investorem spolupracovat
-
co jsme ochotni/schopni garantovat
-
krátká motivace investora
Toto je základní bod celého podnikatelského záměru, jedná se de facto o konkrétní nabídku k investování. Shrneme tedy co od něj očekáváme (např. investici 3,6M Kč na pořízení skladu + dodatečně např. pomoc s vyhledáním vhodných zaměstnanců), výstižně co mu za to nabízíme (např. 60% z výnosu s.r.o. po dobu 10 let). Navrhneme podobu spolupráce (např. získání podílu v s.r.o. za vložení hotových peněz, spolupráce na návrzích strategie firmy atd.) a pokud můžeme něco garantovat, uvedeme to zde. (např zástava při půjčce, opční kontrakty...). Při nabídce buďte realističní a připravte se na to, že investor bude smlouvat.
U tohoto bodu také zbývá místo pro krátkou motivaci investora k zainvestování (např, rekapitulace stěžejních výhod projektu). Nezapomíneje, že investorovi prodáváte svůj záměr a je proto potřeba jej utvrdit a přesvědčit o kvalitě Vašeho zboží.
7. Finance
-
potřebné investice
-
rozpočet
-
již provedené investice
-
roční projekce nákladů
-
roční projekce příjmů/zisků
-
výnosové procento, návratnost investice (bod zvratu/break-even point)
-
stručná předběžná rozvaha
-
struktura financování
Finanční část projektu investory v mnoha případech zajímá nejvíce, je proto potřeba ji mít dokonale zvládnutou. Začneme potřebným množstvím peněz pro investici a vytvoříme rozpočet, který podrobně rozepíšeme.
Budeme samozřejmě uvádět pouze podstatné položky, nikoliv např. náklady za propisky atd., podobné (neklíčové) body slučujeme (např. kancelářské potřeby). Zde se bavíme o jednorázových/mimořádných položkách, opakující se položky a provozní výdaje roztřídíme pozdějí.
Zmíníme se o tom, kolik prostředků jsme již zainvestovali z vlastních zdrojů. Pro investora je obecně pozitivním znamením, pokud značnou část investice financuje sám tvůrce z vlastních zdrojů.Následně rozvedeme předpokládané roční provozní náklady projektu (telefony, mzdy, nájemné za kanceláře...) a větší či nezvyklé položky vysvětlíme a odůvodníme. To samé provedeme u projekce příjmů/zisků.
Nabízí se možnost udělat místo jedné tři varianty – pesimistickou, plán a optimistickou variantu a spočítat příjmy/výnosy pro každou z nich. V tom případě je ještě vhodné doplnit, co je potřeba splnit pro dosažení konkrétní varianty a s jakou pravděpodobností nastanou. Jedná-li se o časově ohraničený projekt, který po určité době skončí, je možné (a někdy i vhodné) náklady a zisky vztáhnout k celé době trvání projektu (např. náklady na projekt na 20 měsíců bude vhodné koncipovat na celou dobu trvání a ne na jednotlivé roky).
Klíčovým údajem je výnosové procento (výnosnost). Lze počítat několika způsoby, pro většinu případů ale bude stačit pouze to, jaký výnos (zisk) projekt vytvoří v porovnání s vloženou částkou. Pokud se jedná o dlouhodobé podnikaní (standardní firmu), budeme jej počítat na roční bázi (zisk před zdaněním za jeden rok / celková investice * 100%). Pokud se jedná o časově omezený projekt, který výnos generuje při konci, spočítáme jej jako celkový výnos projektu (nebo součet ročních výnosů) před zdaněním / celková investice * 100%.
Návratnost investice spočítáme jednoduše tak, že 100% (celou částku investice) vydělíme roční výnosností. Např. 100 (návrat celé investice) / 50 (procentuelní roční výnosnost) = 2, tj. návratnost investice je 2 roky (za 2 roky se výnosy projektu vyrovnají investované částce a projekt začíná generovat reálný zisk). Jestliže se jedná o časově ohraničený projekt, nepočítáme návratnost investice, protože do doby ukončení projektu k ní zcela nepochybně dojde.
Ve stručné předběžné rozvaze v krátkosti vyjádříme stav aktiv a pasiv k nějakému důležitému časovému období (např. za 1 rok, za 3 roky, v bodu zvratu...). Rozvaha slouží především pro informování investora o stavu aktiv a pasiv. Rozvaha pomůže informovat investora o budoucím stavu firmy/projektu i v jiné rovině, než jsou pouze náklady a příjmy.
Ve finanční části je vhodné uvést i podobu a rozsah financování včetně popsání jednotlivých použitých druhů a jejich nákladů. (např. celkové investiční náklady 2.100.000 Kč, 450.000 Kč z vlastních zdrojů, 300.000 Kč půjčka v rodině na 3% úrok, 800.000 Kč účelový bankovní podnikatelský úvěr na 8,5% úrok, zbytek – tj. 550.000 Kč požaduje podnikatel od investora).
8. Harmonogram projektu, rozfázování
-
hotové kroky
-
zahájené kroky
-
potřebné kroky
-
pořadí jednotlivých kroků
-
data uskutečnění, potřebný čas k realizaci jednotlivých kroků
Základní funkcí harmonogramu je seřadit potřebné úkoly podle jejich časového sledu. Začneme hotovými kroky, postupujeme k zahájeným, ale nedokončeným krokům a později postupujeme k budoucím úkolům. Jednotlivé kroky je potřeba řadit podle jejich časové posloupnosti, přidat k nim termíny zahájení a splnění a údaj o důležitosti (nezbytnosti) daného kroku ve vztahu k celému projektu. Složitější harmonogramy (např. s vedlejšími větvemi pro případ neúspěchu určitých kroků) je možné pro přehled vyjádřit i graficky v podobě diagramu podobného zápisu algoritmů počítačových programů.
Pro případy, kdy nemáme jistotu, že některé kroky bude možné realizovat, je dobré rozvést alternativní varianty. V harmonogramech také počítejte s určitými časovými rezervami.
9. Personální složení, personální politika
-
zakladatelé – historie, odbornost, zkušenost, reference
-
management
-
personální politika obecně, hospodaření s pracovní silou
Personál je pro většinu projektů minimálně stejně důležitý, jako jeho cíle, finance a analýza trhu. Nejprve rozepíšeme informace o zakladatelích. Nebuďte příliš struční, nebojte se přiložit zkrácený životopis s údaji, které potvrdí Vaše kompetence v projektu. Rozepište Vaše zkušenosti v oblasti či jiném podnikání, Vaše profesní úspěchy a reference. Snažte se udělat dobrý dojem; nezapomínejte, že Vy jste ti, kdo má zhodnotit investorovy peníze a ten bude chtít dobře vědět, komu je svěřuje.
V podobném rozsahu shrňte informace o managementu, pokud se bude lišit od zakladatelů (historie, úspěchy...). Rozepište kompetence jednotlivých osob, jejich úkoly, zaměření, schopnosti... Nakonec nastiňte obecnou podobu personální a mzdové politiky (např. bude se využívat méně/více pracovních sil, budou se najímat brigádníci/pomocné síly/zdravotně postižení zaměstnanci/speciálně školený personál, budou se využívat externí pracovníci, agentury a outsourcing...)
10. Závěrečné údaje, přílohy
-
skeny dokumentů, úředních vyjádření
-
ddodatečné grafy, tabulky atd.
-
certifikáty, osvědčení, patenty aj.,
-
mapa umístění provozovny,
-
propagační materiály,
-
nájemní smlouva,
-
smlouvy s dodavateli a odběrateli,
-
smlouvy se zaměstnanci aj.
Tipy:
-
snažte se investorovi poskytnout ucelený blok informací tak, aby pro něj byly srozumitelné a uchopitelné. Ulehčete mu práci s jejich následným komplikovaným a nákladným získáváním. Pamatujte, že mnoho investorů má velice málo času a nebude se zabývat suplováním Vaší práce.
-
využívejte prvního dojmu. Kvalitní grafická úprava (obrázky, grafy, tabulky) určitě zapůsobí lépe než jednotvárný nestrukturovaný text plný gramatických chyb.
-
snažte se přizpůsobit více lidským typům. Pokuste se záměr postavit tak, aby byl použitelný pro investora, kterého zajímají detaily i pro člověka, který vždy hledá pouze nejpodstatnější údaje.
-
uvádějte pouze informace, za které se můžete zaručit a které máte ověřeny
-
buďte realističní ve svých požadavcích. Investoři si chtějí být jisti, že své oblasti rozumíte, máte o něm přehled a víte, kde jsou jeho hranice.
-
nečekejte, že o bodech, o kterých nejste sami pevně přesvědčeni, přesvědčíte investory