Výroba potravin - značení
Označování potravin
Údaje uváděné na obalech potravin jsou pro spotřebitele základním zdrojem informací, aby se mohl rozhodnout při výběru ze širokého spektra výrobků. Co a jak musí být na baleném výrobku uvedeno, ukládají české zákony a prováděcí vyhlášky a také nařízení ES.
Údaje na balení potravin na trhu v ČR musí být uvedeny v jazyce českém, kromě obchodního názvu potraviny. Údaje (pro potraviny balené, zabalené mimo provozovnu výrobce a potraviny nebalení) musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté, nepřerušované jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě.
Způsoby označování potravin se provádějí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl, pokud se týká charakteristiky potraviny, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo vzniku, způsobu zpracování nebo výroby, přisuzování účinků a vlastností, které potravina nevykazuje apod.
1. U potravin balených ve výrobě musí být na obale uveden:
a) Název a sídlo výrobce nebo dovozce nebo prodávajícího nebo balírny, jde-li o osobu
právnickou, a jde-li o osobu fyzickou, tak uvedení jména příjmení a místa podnikání.
b) Název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným v prováděcí vyhlášce.
(Potravinu, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou, označí se názvem
odvozeným podle použité suroviny nebo technologie.)
c) Údaj o množství výrobku (hmotnost nebo objem) se rozumí čisté množství potraviny bez
obalu ve stanovených jednotkách, ml, cl, l, g, kg. Pokud se balená potravina nachází v nálevu,
musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu
nebo procentický podíl pevné potraviny. Údaj o množství se nevyžaduje např. u potravin,
které jsou baleny v množství menším než 5 g nebo 5 ml, dále které jsou prodávány podle
počtu kusů a tento počet je pře obal viditelný a lehce spočitatelný atd.
d) Datum použitelnosti (DP) u druhů potravin podléhajících rychle zkáze (např. lahůdkářské
výrobky) a u druhů potravin stanovených komoditní vyhláškou. Datum použitelnosti se uvádí
slovy „spotřebujte do…“ s udáním dne a měsíce ukončení této doby. Jestliže za slovy
„spotřebujte do…“ nebude následovat datum, musí být zde uvedeno, kde je toto datum na
obale vyznačeno. Je-li potravina označena datem použitelnosti, musí být vždy doplněna
údajem o konkrétních podmínkách skladování, tj. u teplot vyjádřených číselnými hodnotami.
Ostatní potraviny se označí datem minimální trvanlivosti (DMT) nebo také datem
použitelnosti. Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „minimální trvanlivost do…“ s
udáním dne, kalendářního měsíce a případně roku ukončení této doby. U některých potravin
se nevyžaduje uvádění DMT – např. lihoviny, čerstvé OZ, brambory, jedlá sůl, kvasný ocet
atd.
e) Údaj o způsobu skladování, zejména jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném
skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená
vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem.
Jde zejména o potraviny označení datem použitelnosti, tj. potraviny, které musí mít na obale
vždy uvedeny konkrétní podmínky skladování, u teplot se rozumí číselná hodnota (nikoli
uchovejte v chladu).
f) Údajem o způsobu použití, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena
zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem
(např. potravina určená k mikrovlnnému ohřevu, postup ohřevu, nebo u potravin, které je
nutno před spotřebou naředit, postup a poměr ředění atd.)
g) Údaje o složení potraviny se provádí podle použitých surovin a přídatných látek, látek
určených k aromatizaci a potravních doplňků. Tyto složky se řadí sestupně (od nejvyššího, k
nejnižšímu podílu) podle obsahu jednotlivých složek v potravině v době výroby a musí být
uvedeny slovem „složení“.
h) Označením šarže, nejde-li o potravinu označenou DP nebo DMT, pokud toto datum
obsahuje den a měsíc. Např. u másla je striktně stanoveno, že se uvádí datum výroby místo
šarže. Obecně se před označení šarže uvádí písmeno L.
i) Údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením a to slovy
„ionizováno“ nebo „ošetřeno ionizací“ (v ČR se ozařují pouze některé typy koření, z důvodu
mikrobiální dekontaminace).
j) Údajem o výživové hodnotě u potravin, u kterých je uvedeno výživově tvrzení (např. „se
sníženým obsahem tuku“).
k) Údajem o třídě jakosti, je-li stanoveno zvláštním právním předpisem (např. šunka –
nejvyšší jakost, výběrová, standardní)
l) Dalšími údaji podle specifických požadavků.
Požadavky na označování zabalených potravin
Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli
potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele (např. masné
nebo mléčné výrobky balené obchodními řetězci na prodejnách), je povinen označit
potravinu následujícími údaji:
a) obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila
b) názvem potraviny, tj. názvem druhu, skupiny nebo podskupiny (dle požadavku příslušné
prováděcí vyhlášky)
c) údajem o množství výrobku
d) údajem o „datu použitelnosti“ nebo „datu minimální trvanlivosti“ a způsobu
skladování u potravin označených DP
e) případně dalšími údaji, třídou jakosti, je-li stanoveno v prováděcím předpise
f) složení potravin podle použitých surovin
Požadavky na označování nebalených potravin
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, tzn.
potravina je přímo nabízena k prodeji konečnému spotřebiteli, musí písemně uvést a viditelně
umístit (alespoň na cedulce, tabulce apod.) následující údaje:
a) název potraviny, tj. názvem druhu, skupiny nebo podskupiny (dle požadavku příslušné
prováděcí vyhlášky)
b) množství
c) datum minimální trvanlivosti nebo datum použitelnosti
d) ošetření potraviny ionizujícím zářením a třídou jakosti, je-li stanovenou vyhláškou
Specifické požadavky jsou kladeny na prodej nebaleného ovoce a zeleniny:
Obecně musí být v těsné blízkosti nebaleného ovoce a zeleniny čitelně a zřetelně uvedena:
a) země původu
b) druh produktu (např. jablka)
Jablka, hrušky, citrusové plody, jahody, kiwi, paprika zeleninová, salát, endivie
kadeřavá letní a endivie zimní, rajčata, broskve a nektarinky, stolní hrozny révy vinné
musí být označeny:
a) zemí původu
b) jakostí
c) odrůdou či tržním druhem (je-li stanoveno, např. u hub)
Národní požadavky potravinového práva v oblasti označování
Z hlediska národní legislativy je stěžejním předpisem zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách
a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších předpisů, který uvádí základní požadavky na
označování jak pro balené potraviny, tak pro nebalené potraviny, případně pro potraviny
zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele. Zákon o potravinách
uvádí základní výčet údajů, které musí být uváděny na obalu určením pro spotřebitele, ať už
jede o název obchodní firmy a sídla výrobce nebo prodávajícího nebo balírny, údajem o
množství výrobku, datem použitelnosti nebo datem minimální trvanlivosti, údajem o způsobu
skladování, údajem o způsobu použití, údajem o složení a řadou dalších požadavků. Tento
zákon doplňuje provádějící vyhláška č. 113/2005 Sb., o způsobu označování potravin a
tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška upravuje způsob
označování, ať už jde o detaily a podmínky označování množství potraviny, data minimální
trvanlivosti, data použitelnosti, údaji o způsobu použití, údaje o složkách potravin, údaje o
přídatných látkách, údaje o látkách určených k aromatizaci a v neposlední řadě údaje o
alergenních složkách atd. Z pohledu požadavků na označování jsou tyto dva předpisy jedny z
nejdůležitějších. Jednak obsahují základní požadavky na označování, a pak jsou přímou
transpozicí příslušné horizontální evropské směrnice pro označování. Jedná se o směrnici
2000/13/ES ze dne 20. března 2000, o sbližování právních předpisů členských států
týkajících se označování potravin, jejich obchodní úpravě a související reklamy, v
platném znění. Požadavky v této směrnici jsou totožné a závazné pokud jde o cíle pro
všechny členské státy EU, které měly do stanoveného termínu za povinnost požadavky
této směrnice transponovat do svých právních řádů.
V případě zákona č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích se jedná o
základní předpis, který stanovuje v souladu s právem Evropských společenství
povinnosti provozovatelů potravinářských podniků, tj. jakékoli fyzické nebo právnické osoby
odpovědné za to, že budou v potravinářském podniku, který je pod její kontrolou, plněny
požadavky potravinového práva, čímž se rozumějí právní a správní předpisy regulující
potraviny obecně a zejména bezpečnost potravin na jakémkoli stupni výroby, zpracování a
distribuce. (podobná úprava i v případě zákona o krmivech). Základní text z roku 1997 byl již
několikrát novelizován, nejrozsáhlejší novelizace proběhly v roce 2000 (zákon č. 306/2000
Sb.) a v roce 2004 (zákon č. 316/2004 Sb.) - reakce na vstup ČR do EU - dovršení a
dokončení harmonizace potravinového práva ČR se základními principy potravinového práva
ES; úplné znění zákona - č. 456/2004 Sb. ( www.mvcr.cz/sbirka )
Označování potravin
- ustanovení § 6 – balené potraviny
- ustanovení § 7 – zabalené potraviny
- ustanovení § 8 – nebalené potraviny
BALENÉ POTRAVINY
Ustanovení § 6 – balené potraviny – potraviny zabalené přímo ve výrobě
PPP, který uvádí do oběhu potraviny balené ve výrobě, je povinen způsobem stanoveným
vyhláškou č. 113/2005 Sb. potravinu řádně označit na obalu určeném pro spotřebitele nebo
pro provozovny stravovacích služeb.
Název obchodní firmy a sídla výrobce nebo dovozce nebo prodávajícího nebo balírny, jde-li
o osobu právnickou, a jde-li o osobu fyzickou, tak uvedení jména příjmení a místa podnikání
Podle dikce zákona 110/1997 Sb. a v souladu s evropským právem za potravinu uvedenou na
trh odpovídá osoba uvedená na obalu, bez ohledu na to, zda se jedná o výrobce,
prodávajícího, dovozce nebo balírnu. Tzn. subjekt uvedený na obale přejímá plnou
zodpovědnost za potravinu uvedenou na trh, ať už z pohledu zdravotní nezávadnosti, jakosti,
bezpečnosti a všemi dalšími požadavky stanovenými potravinovým právem.
Uvádění údajů o označování potravin, které jdou nad rámec požadavků legislativy a dodávají
spotřebitelům doplňující a upřesňující informace např. o zemi původu nebo vzniku surovin
nebo hotových výrobků, uvedení slova „výrobce“ apod. jsou pozitivně vítané.
Název druhu, skupiny nebo podskupiny potravin stanoveným v prováděcí vyhlášce. Nutné
upozornit, že toto členění, které je uvedené v příslušných komoditních vyhláškách vychází z
mnohaleté historie členění potravin podle různých technických norem (ČSN, podnikové a
oborové normy) a jde proto o české specifikum, tzn. tento požadavek se neopírá o předpisy
ES, které tuto oblast tvorby názvů neregulují a z tohoto důvodu se toto ustanovení nevztahuje
na potraviny uváděné na trh mimo území ČR (v rámci EU).
Např. dle vyhlášky č. 330/1997 Sb. pro čaj, kávu a kávoviny
Druh (čaj pravý) označí skupinou (zelený čaj, polofermentovaný, černý čaj).
Čaj pravý – zelený
Pečivo: Chléb nebo běžné pečivo – pšeničný, žitný, žitno-pšeničný apod.
Potravinu, kterou nelze označit druhem, skupinou nebo podskupinou, označí se názvem
odvozeným podle použité suroviny nebo technologie.
Údajem o množství výrobku
Údajem o množství (hmotnost nebo objem) se rozumí čisté množství potraviny bez obalu ve
stanovených jednotkách, ml, cl, l, g, kg,, samozřejmě podle charakteru potraviny (tekuté, jiné
než tekuté), (podrobnosti uvedeny v prováděcí vyhlášce č. 113/2005).
Pokud se balená potravina nachází v nálevu, musí být kromě celkové hmotnosti uvedena i
hmotnost pevné potraviny po odkapání nálevu nebo procentický podíl pevné potraviny.
Údaj o množství se nevyžaduje např. u potravin, které jsou baleny v množství menším než 5 g
nebo 5 ml, dále které jsou prodávány podle počtu kusů a tento počet je pře obal viditelný a
lehce spočitatelný atd.
Údaj o množství se uvádí podle pravidel pro označení symbolu buď
1) podle pravidel pro značení symbolu „e“ (tj. dle zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, v
platném znění a prováděcích předpisů) nebo
2) podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (v tomto případě se jedná
např. o nařízení Komise (ES) č. 543/2008 pokud jde o obchodní normy pro drůbeží maso -
které rovněž stanovuje záporné hmotností odchylky u hotových balení) nebo
3) podle zvláštního právního předpisu, který připouští uvádění záporných hmotnostních
nebo objemových odchylek (v tomto případě se jedná o komoditní vyhlášky k zákonu o
potravinách - např. vyhláška č. 331/1997 Sb., pro koření, dehydratované výrobky a
ochucovadla, vyhláška č. 326/2001 Sb. pro maso a masné výrobky, vyhláška č. 333/1997 Sb.
pro mlýnské obilné výrobky, těstoviny, pekařské výrobky a cukrářské výroby, atd.)
Pokud není stanovena komoditní vyhláškou záporná hmotnostní odchylka a výrobce nemá
zájem označovat výrobek s použitím pravidel pro označení symbolu „e“, je nutné deklarovat
údaj formou „čistého množství“, kdy deklarovaný údaj na obale musí odpovídat množství
potraviny v obale. Kladná hmotnostní nebo objemová odchylka se nepovažuje za klamání
spotřebitele.
Datem použitelnosti u druhů potravin podléhajících rychle zkáze a u druhů potravin
stanovených komoditní vyhláškou
Potraviny podléhající rychle zkáze – potraviny, které se po stanovené době rychle kazí (např.
mléčné výrobky, cukrářské výroby, lahůdkářské výrobky, masné výrobky s výjimkou konzerv
a trvanlivých masných výrobků, upravené čerstvé chlazené ovoce a zelenina atd.)
Datum použitelnosti se uvádí slovy „spotřebujte do …“ s udáním dne a měsíce ukončení této
doby. Jestliže za slovy „spotřebujte do..“ nebude následovat datum, musí být zde uvedeno,
kde je toto datum na obale vyznačeno.
Je-li potravina označena datem použitelnosti musí být vždy doplněna údajem o konkrétních
podmínkách skladování, tj. u teplot vyjádřených číselnými hodnotami. Nejsou-li tyto
podmínky skladování u takto označených potraviny stanoveny prováděcí vyhláškou, stanoví
je výrobce nebo dovozce nebo prodávající nebo balírna, s ohledem na charakter a vlastnosti
potravin.
Nejde-li o předchozí případ - ostatní potraviny se označí datem minimální trvanlivosti
nebo také datem použitelnosti.
Datum minimální trvanlivosti se uvádí slovy „minimální trvanlivost do…“ s udáním dne,
kalendářního měsíce a případně roku ukončení této doby.
Samozřejmě platí to samé jako u DP, tj. nenásleduje-li datum, musí být uvedeno, kde je toto
datum na obalu vyznačeno.
Prováděcí vyhláškou je stanoveno u kterých potravin se nevyžaduje uvádění DMT – např.
lihoviny, čerstvé OZ, brambory, jedlá sůl, kvasný ocet atd.
O použití data minimální trvanlivosti nebo data použitelnosti, jakož i o číselné hodnotě (délce
trvanlivosti nebo použitelnosti) rozhoduje výrobce sám, neboť ten nejlépe zná charakter svého
výrobku a také zodpovídá za jeho správné stanovení. Samozřejmě po celou dobu stanovenou
na obale musí být dodrženy požadavky na zdravotní nezávadnost a jakost.
Údaj o způsobu skladování, zejména jde-li o potraviny, u nichž by při nesprávném
skladování mohla být poškozena zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená
vyhláškou nebo deklarovaná výrobcem.
Jde zejména o potraviny označení datem použitelnosti, tj. potraviny, které musí mít na obale
vždy uvedeny konkrétní podmínky skladování, u teplot se rozumí číselná hodnota (nikoli
uchovejte v chladu).
Údajem o způsobu použití, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena
zdravotní nezávadnost nebo zhoršena jakost stanovená vyhláškou nebo deklarovaná
výrobcem.
(např. potravina určená k mikrovlnnému ohřevu, postup ohřevu, nebo u potravin, které je
nutno před spotřebou naředit, postup a poměr ředění atd.)
Údaje o složení potraviny se provádí podle použitých surovin a přídatných látek, látek
určených k aromatizaci a potravních doplňků.
Tyto složky se řadí sestupně (od nejvyššího, k nejnižšímu podílu) podle obsahu jednotlivých
složek v potravině v době výroby a musí být uvedeny slovem „složen
V prováděcí vyhlášce č. 113/2005 Sb. jsou uvedeny způsoby označování,
- např. případy kdy se nemusí složky uvádět (jednosložkové potraviny, čerstvé OZ, u
sycených vod, kvasný ocet atd.),
- dále povinnost označovat všechny nápoje s obsahem etanolu vyšším než 1,2 %
objemových skutečným obsahem etanolu v procentech,
- je zde nová povinnost, z které vyplývá, že všechny alergenní složky, které jsou uvedeny v
příloze k vyhlášce č. 113/2005 Sb. se musí zřetelně označit názvem alergenní složky ve
složení potraviny, např. obiloviny obsahující lepek, korýši a ryby a výrobky z nich,
vejce, sojové boby, některé suché skořápkové plody apod.).
- pokud potravina obsahuje více než 2,5 % jedlé soli, musí být její obsah vyznačen na
obalu potraviny
- pokud bylo přidáno sladidlo (tzv. „umělé sladidlo“), doplní se v blízkosti názvu potraviny
slova „se sladidlem..“
Přídatná látka (tzv. éčka) obsažená v potravině se na obalu označí v údajích o složení
potraviny uvedením názvu látky nebo jejího číselného kódu (podle vyhlášky č. 4/2008 Sb.,
které jsou povoleny pro výrobu a uvádění do oběhu), např. E 300 = kys. askorbová).
Látka určená k aromatizaci potraviny, obsažená v potravině, se na obalu ve výčtu uváděných
složek označí slovem „aroma“.
V případě je-li složka nebo skupina složek v označení zdůrazněna slovně, obrazově nebo
graficky musí se v blízkosti názvu nebo u příslušné složky uvést množství této složky v
hmotnostních nebo objemových procentech, např. jahodový jogurt, na etiketě údaj o
množství jahod.
Označením šarže, nejde-li o potravinu označenou DP nebo DMT, pokud toto datum obsahuje
den a měsíc. Např. u másla je striktně stanoveno, že se uvádí datum výroby místo šarže.
Obecně se před označení šarže uvádí písmeno L. Tato identifikace může sloužit např. při
zpětné dosledovatelnosti výrobku, u které došlo k porušení některých požadavků např. na
zdravotní nezávadnost a jakost, označování apod.
Údajem o ošetření potraviny nebo suroviny ionizujícím zářením a to slovy „ionizováno“
nebo „ošetřeno ionizací“ (v ČR se ozařuje pouze některé typy koření, z důvodu mikrobiální
dekontaminace).
Údajem o výživové hodnotě u potravin, u kterých je uvedeno výživově tvrzení, dále v
případech stanovených vyhláškou (PZV), tato problematika je již dnes ošetřena přímo
použitelným předpisem ES č. 1924/2006 o výživových a nutričních tvrzeních.
Údajem o třídě jakosti, je-li stanoveno zvláštním právním předpisem (vyhl. č. 326/2001 pro
maso a masné výrobky (šunka – nejvyšší jakost, výběrová, standardní) a vyhláška č. 157/2003
požadavky pro OZ – výběr, I.jakost, II.jakost).
Dalšími údaji podle např. zákona č. 166/1999 Sb. (o veterinární péči).
ZABALENÉ POTRAVINY
Ustanovení § 7 – tzv. zabalené potraviny
Provozovatel potravinářského podniku, který nabízí k prodeji nebo prodává spotřebiteli
potraviny zabalené mimo provozovnu výrobce a bez přítomnosti spotřebitele, obchodní
řetězce balí ve svých balících střediscích např. masné nebo mléčné výrobky je povinen
označit potravinu následujícími údaji:
- obchodním jménem osoby, která potravinu zabalila
- názvem potraviny – tj. názvem druhu, skupiny nebo podskupiny
- údajem o množství výrobku
- údajem o Datu použitelnosti nebo Datu minimální trvanlivosti a způsobu skladování u
potravin označených DP
- případně dalšími údaji, třídou jakosti, je-li stanoveno v prováděcím předpise
- složení potravin podle použitých surovin
NEBALENÉ POTRAVINY
Ustanovení § 8 – tzv. nebalené potraviny
Provozovatel potravinářského podniku, který uvádí do oběhu potraviny nebalené, tzn.
potravina je přímo nabízena k prodeji konečnému spotřebiteli.
V případě nebalené potraviny musí být viditelně umístěny (alespoň cedulka, tabulka
apod.) - písemně následující údaje:
- název potraviny (§ 6,1,b)
- množství
- DMT nebo DP
- ošetření potraviny ionizujícím zářením a třídou jakosti, je-li stanovenou vyhláškou
Jde-li o balení určené pro tuzemské spotřebitele, (vše co je na trhu ČR) musí být všechny
výše uvedení údaje uvedeny v jazyce českém, kromě obchodního názvu potraviny. Údaji o
označení (pro potraviny balené, zabalené mimo provozovnu výrobce a potraviny nebalení)
musí být pro spotřebitele srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné,
nezakryté, nepřerušované jinými údaji, nemazatelné a vyjádřené v nekódované formě.
Způsoby označování potravin se provádějí tak, aby neuváděly spotřebitele v omyl pokud
se týká charakteristiky potraviny, vlastností, složení, množství, trvanlivosti, původu nebo
vzniku, způsobu zpracování nebo výroby, přisuzování účinků a vlastností, které potravina
nevykazuje apod.